Střední a východní Evropa přezbrojuje na americké vrtulníky UH-60 Black Hawk

Střední a východní Evropa přezbrojuje na americké vrtulníky UH-60 Black Hawk
UH-60M Black Hawk s dvojicí přídavných nádrží. / US Army (Zvětšit)

Víceúčelový vrtulník UH-60 Black Hawk se pomalu stává hlavním středním vrtulníkem zemí střední a východní Evropy. Kromě Slovenska vrtulníky Black Hawk objednala Albánie, Chorvatsko, Lotyšsko a nedávno také Litva.

Východní Black Hawk

Alianční země střední a východní Evropy hledají náhradu za stárnoucí sovětské vrtulníky, zejména dopravní vrtulníky Mi-8/17. Každá země se však vydala poněkud jiným směrem. Nejvíce zemí ale zvolilo nákup amerických víceúčelových vrtulníků Black Hawk.

Slovensko již provozuje šest vrtulníků UH-60M Black Hawk a poslední tři objednané vrtulníky dorazí ještě do konce letošního roku. Slovenské Black Hawky také v dohledné době získají výzbroj v podobě bočních kulometů a další doplňkové vybavení. 

V roce 2018 vrtulníky UH-60M Black Hawk objednalo Lotyšsko. Za čtyři Black Hawky a příslušné vybavení zaplatí až 175 milionů euro (podle DSCA, viz níže). První vrtulníky Lotyšsko převezme v roce 2021. Není známo, zda objednávka zahrnuje zbraně. Lotyšské Black Hawky ale získají senzorové hlavy Talon typu FLIR (Forward Looking InfraRed), které mimo jiné mohou navádět řízené střely vzduch-země.

Americká Agentura pro obrannou a bezpečnostní spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) schválila také dodávky komunikačního vybavení, systémů pro plánování misí, navigačních systémů a brýlí pro noční vidění. V jakém rozsahu Lotyšsko nabídku DSCA využije ale není jasné. Vrtulníky Black Hawk v pobaltské zemi nahradí čtyři vrtulníky Mi-17.

V dubnu letošního roku albánská ministryně obrany Olta Jachka podepsala během návštěvy Spojených států mezivládní dohodu o koupi tří vrtulníků UH-60A Black Hawk. Jde o vrtulníky z výzbroje americké armády, které po opravě a modernizaci na konci roku 2019 nebo začátkem roku 2020 převezme albánské letectvo. 

Mimochodem albánské letectvo nemá sice žádná letadla, ale má moderní a početnou (na svou velikost) vrtulníkovou flotilu ‒ čtyři AS532 Cougar, dva EC145, tři AB205A, pět AB206B, jeden AW109C a osm Во105Е-4.

Před pár dny DSCA schválila potenciální prodej dvou UH-60M do Chorvatska za maximální částku 115 milionů dolarů. Začátkem roku přitom americká vláda bezplatně poskytla Chorvatsku dva nově vyrobené vrtulníky Black Hawk v ceně 58 milionů dolarů, které Chorvatsko získá již v příštím roce. 


Pátý a šestý Black Hawk slovenská armáda převzala na konci sprna letošního roku.

Ve zprávě DSCA se píše také o dodávkách zbraní a munice, ale bez bližších podrobností. Pravděpodobně půjde o boční kulomety. V každém případě jde teprve o počáteční nákup, neboť Chorvatsko potřebuje nahradit až 23 vrtulníků Mi-8/17/171. 

Chorvatsko dále provozuje 16 lehkých průzkumně-bojových amerických vrtulníků OH-58D Kiowa Warrior. Pro tyto vrtulníky získá Chorvatsko v roce 2020 na 32 protitankových řízených střel (PTŘS) Hellfire. Svého času o vrtulnících kategorie Kiowa Warrior uvažovala také Armáda ČR. Šlo totiž o způsob, jak si za přijatelné peníze zachovat schopnost vrtulníkové letecké podpory za využití PTŘS. Touto cestou kromě Chorvatska nakonec šlo i Maďarsko (viz dále).

Nakonec 18. října litevské ministerstvo obrany oznámilo začátek jednání o dodávkách šesti vrtulníků UH-60M Black Hawk. Kontrakt ve výši 300 milionů dolarů má být podepsán v příštím roce a dodávky začnou v roce 2024. Šest vrtulníků Black Hawk nahradí tři sovětské Mi-8MTV-1 a doplní tři vrtulníky AS 365 Dauphin.


S-70i polské policie

Polská vrtulníková Odyssea

Vrtulníky Black Hawk nakupuje také Polsko. Náš severní soused ale kupuje verzi S-70i Black Hawk, což je komerčně dostupná verze vyráběná v polském závodě PZL Mielec. Polsko prozatím objednalo čtyři vrtulníky S-70i pro svou policii a čtyři S-70i pro speciální síly.

Polské námořnictvo sice nedávno zvolilo nákup námořních vrtulníků AW101 Merlin (dodávky v roce 2022), ale polská armáda stále hledá desítky nových středních vrtulníků jako náhradu za stroje Mi-8/17. 

Také nákup čtyř AW101 je jen první krok ve výměně čtyř strojů Mi-2, šesti Mi-14 a dvou vrtulníků Mi-17. V budoucnu tak dojde k nákupu dalších dvou nebo čtyř Merlinů. Výkonný třímotorový AW101 je ale nutně řádně zaplatit ‒ jedna letová hodina AW101 stojí více než dvě letové hodiny F-16!

V případě našeho severního souseda je ale situace ohledně nákupu nových vrtulníků složitá. Původně Polsko jednalo o pořízení 50 vrtulníků Airbus H225M Caracal za 13 miliard zlotých (78 miliard Kč), ale v roce 2015 po nástupu strany Právo a Spravedlnost (PiS) k moci došlo ke zrušení programu.

Za vlády PO (Občanská platforma) se údajně uvažovalo o nákupu až 70 vrtulníků NH90 od francouzsko-italské společnosti NHI (později počet snížen na 50 kusů). NHI je joint-venture firem Leonardo, Airbus Helicopters a nizozemské Fokker Aerostructures.


AW101

Jak uvedl polský dopisovatel Armádních novin, výběrového řízení se ale paradoxně společnost NHI nezúčastnila a podmínky splnil pouze H225M Caracal od firmy Airbus.

Zlí jazykové z Polska tvrdí, že předchozí ministr obrany Siemoniak (PO) neměl odvahu podepsat nákup vrtulníků H225M (mimo jiné díky aktivnímu tlaku lobbistů). Nová vláda PiS zase rušila „z principu“ všechny projekty PO a rovněž neměla potřebu „bojovat“ s lobbisty. O vrtulníky H225M přitom silně stála armáda a také letecké závody WZL č.2 (WZL nr 2), kde měla probíhat montáž Caracalů.

Nyní má nákup dopravních a bitevních vrtulníků v Polsku nižší prioritu. Důvodem jsou zejména běžící finančně velmi náročné programy Homar, Visla a také nákup letounů F-35A Lightning II. Navíc vše komplikuje velmi silné lobbistické soupeření firem Leonardo, Airbus a Lockheed Martin (Sikorsky), které mají v Polsku průmyslové zázemí. 

V každém případě je jasné, že PiS při nákupu vrtulníků zohlední požadavky domácího průmyslu, a jako „odborová strana“, také odborů. V současně době zřejmě neexistují žádné koncepce ani plán nákupu nových dopravních a útočných vrtulníků. Každopádně v budoucnu se bude volit mezi polskými leteckými firmami PZL Mielec (Lockheed Martin; S-70i Black Hawk), PZL Swidnik (Leonardo; AW101, AW169, AW149, atd.) a WZL č.2 (Airbus Helicopter; H225M, H215M).


H145M odpaluje laserem řízené střely ráže 70 mm

Rebelující Maďarsko, Rumunsko a Česká republika

Z regionu střední a východní EVropy jde vlastní cestou Maďarsko, které se rozhodlo pořídit 20 lehkých bojových vrtulníků H145M a 16 víceúčelových H225M Caracal. Maďarské H145M díky systému řízení palby HForce mohou používat kulomety, kanony nebo neřízené / řízené rakety ráže 70 mm. 

V budoucnu je možná integrace těžkých PTŘS Hellfire nebo Spike. Tuto integraci si ale bude muset zřejmě zaplatit Maďarsko, protože H145M zatím PTŘS neumí používat. Maďarsko tak sice nekoupí čistokrevné útočné vrtulníky, ale podobně jako Chorvatsko si zachová schopnost vrtulníkové palebné podpory díky nákupu lehčích víceúčelových vrtulníků.  

Za zmínku také stojí Slovinsko, které nakoupilo čtveřici vrtulníků H215M (AS532 Cougar).

Při pohledu výše, a dle zkušeností s českým trendem, můžeme prohlásit, že vrtulníky Black Hawk (nebo H225M) nakupují ty alianční země střední a východní Evropy, které nepočítají s provozem čistokrevných útočných vrtulníků. Samozřejmě v tomto směru je vyjímkou Polsko.

Vrtulníky Black Hawk (případně H225M) se pro jmenované země stanou výkonnostním stropem. Nicméně v budoucnu Black Hawky daných zemí mohou získat výkonnější zbraně, jako kanony nebo PTŘS. Za pozornost stojí, že v budoucnu lze pro Black Hawky pořídit nové motory GE T901 a výrazně tak rozšířit schopnosti Black Hawků (to platí i pro Venomy a Vipery).


Ve slovinském letectvu slouží čtveřice H215M (AS532 Cougar)

Útočné vrtulníky si tak ze zemí střední a východní Evropy ponechá pouze Rumunsko, Česká republika a nepochybně také Polsko. Zatímco Polsko v případě vrtulníků nyní tápe na místě, Rumunsko a Česká republika pořídí střední víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom a útočné AH-1Z Viper. 

Rumunsko dojednává nákup 21 Venomů a 24 útočných Viperů. Datum podpisu smlouvy není ale znám. 

Rumunsku celkově poptává několik desítek víceúčelových vrtulníků, a je možné, že kromě UH-1Y Rumunsko nakoupí další typ víceúčelového vrtulníku. Ve hře je Black Hawk nebo H215M. Právě poslední stroj má značné šance, protože jeho výroba byla přesunuta do rumunské společnosti IAR Brasov, která má historické zkušenosti s výrobou francouzských vrtulníků Airbus (resp. dříve Aérospatiale). Rumunsko navíc potřebuje také lehčí vrtulníky. 

Česká republika prozatím chystá nákup osmi vrtulníků UH-1Y a čtyř AH-1Z. Počítá se ale s navýšením počtu minimálně na osm Viperů a osm Venomů, ideálně na 12 Viperů a stejný počet Venomů.


Zbraňové systémy Venomu

Bitevní vrtulník pro střední a východní Evropu

Pro Rumunsko a Česko je přitom nákup Viperů zřejmě jedinou možností, jak si udržet útočné vrtulníky ve výzbroji. ČR se ale k AH-1Z Viper dostala poněkud „náhodou“, protože Američané místo toho, aby složitě integrovali PTŘS na UH-1Y Venom, prostě nabídli útočný stroj Viper, který je v podstatě konstrukční dvojče Venomu.

Na poli útočných vrtulníků si přitom není moc z čeho vybírat. Kromě Viperu lze uvažovat o evropském Tigeru a americkém AH-64E Guardian, případně olétaných AH-64D Apache.

Vrtulník Tiger a Viper stojí podobně, ale vrtulník Tiger trápí řada technických problémů. Nedávno se objevily například problémy s titanovými šrouby na hlavním rotoru, což vedlo k uzemnění flotily 53 německých Tigerů (které trvá dodnes). Navíc Tiger je výrazně lehčí a má menší nosnost než AH-1Z Viper. 

Ostatně v roce 2018 bylo v průměru pouze 12 z celkově 53 německých Tigerů operačně nasaditelných. Navíc příznačné je, že australské ministerstvo obrany hledá náhradu za 22 vrtulníků Tiger, které přitom zavedlo do výzbroje doslova před pár lety.

Dodejme, že Tiger byl do roku 2016 vystavován také na polské výstavě MSPO, ale poté společnost Airbus (po polském odmítnutí Caracalů) Tiger z výstavy stáhla.  

Proti nákupu AH-64E Guardian hrají zase velké akviziční a provozní náklady. Na provoz Venomů a Viperů stačí jeden provozní a výcvikový ekosystém, včetně stejného servisního týmu. Guardian (ale i Tiger) je svébytný zbraňový systém vyžadující vlastní provozní zázemí a speciálně pro to vycvičený servisní a provozní personál. Potřebné finance a lidské zdroje na provoz Guardianu (nebo Tigeru) má, zda se, v regionu střední a východní Evropy pouze Polsko.

Zdroj: DSCA, 2, IHS Janes, BMPD, 2

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polsko nakoupí vrtulníky S-70i Black Hawk

Polský ministr obrany Antoni Macierewicz informoval o zájmu nakoupit 21 vrtulníků S-70i Black Hawk ...

S-70M Black Hawk: Univerzální vrtulník pro Armádu ČR?

Ministryně obrany Karla Šlechtová zadala Generálním štábu (GŠ) vypracovat seznam potenciálních ...

Výzbroj pre slovenské vrtuľníky UH-60M Black Hawk

Slovensko obstaralo v roku 2015 deväť vrtuľníkov UH-60M, ktoré sú dodávané bez výzbroje. Nikdy ...

Nové motory pro vrtulníky AH-64E Guardian a UH-60M Black Hawk

Americká společnosti Boeing začne s integraci zcela nových turbohřídelových motorů General Electric ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • tryskac
    22:25 06.11.2019

    Inak Slovenská wiki odkazuje, že v hre je získanie 2ks Uh60m ako "dar" od USA cez akýsi program ERIP.

    https://www.state.gov/european...

    • mikojan29
      08:34 07.11.2019

      Ak by sa to náhodou podarilo, bolo by to výborné. Ale je to taká informácia, že "jedna babka povedala".
      Ktovie, čo za to budú chcieť? :-)

  • tryskac
    10:47 06.11.2019

    Je mi jasné že riešenie H1 je nič iné nez politika a lobing. Babis povedal ze vyslovene nechce opakovať Slovensku (momentálne nie extra vyzbrojené uh60m) cestu, pri tom na to "Slovensku" bol kladený extra dôraz, práve pre svojich nacionalnejsich voličov. Ďalej si nemohol dovoliť šírenie reči, že armáda stráca spôsobilosti, ak by zrušil bitevne vrtulniky. A nakoniec netreba podcenovat vplyv gen. Šedivé ho (Bell ČR). Iste, v prospech uh60 neprospelo stiahnutie výroby kokpitov z Aera a tým výrazný prepad tržieb. Tak či onak, ste sa vmanevrovali do situácie, kedy sú riešenia len zle. Na CAS je v ACR aj L159, aj mi24, výhľadovo aj AH1 a pritom je toľko oblasti kde je situácia nie zrovna ružová.... (katastrofálna)

    • Luky
      10:55 06.11.2019

      MultiCAS

    • TF_HU
      11:53 06.11.2019

      Vy jste úsměvný? UH60 vůbec nebylo součástí výběru, protože výrobce nezaslal nabídku. Tečka.
      Prosím vás, popište mi jak probíhá v AČR CAS v podání L159, Mi 24? Budu vám moc vděčný...myslím tedy praxi, ne vaši teorii. AH1 CAS posune na úúúúúplně jiný level.

      Krom vašeho spojování jednotlivých priorit...což v praxi nejde...popište mi ta negativa, kterým se teď vystavujeme.

      • TF_HU
        17:51 06.11.2019

        ...jo, to mě pobavilo, když se zeptáte laika jak vypadá CAS v podání "bitevních platforem" tak schytáte jen negativní likes :-) Jak průhledné :-)

      • flanker.jirka
        21:38 06.11.2019

        ...máte tam jeden palec nahoru navíc :-)
        L 159 a Mi 24 nejsou vůbec špatnou volbou i pro CAS, ale je jasné, že jim chybí to hlavní, průzkumné a zaměřovací přístroje (například litening) a datalink.
        Spíše by mně zajímal rozdíl efektivity mezi UH 1 s APKWS nebo neřízenými střelami a kulomety oproti AH 1, který má navíce už jen "pouze" kanon a možnost použít i PTŘS. Tam už asi moc velký rozdíl nebude.

        • Luky
          23:22 06.11.2019

          bych jen podotknul, že Gripen MS20 má CAS datalink...

        • Luky
          00:06 07.11.2019

          Teda já nikomu palec dolů nedával, ale CAS se dělal i bez datalinků, jen s použitím vysílačky a kouřových značkovačů od FAC (ať už ze země nebo Bronco či FAC A10). Podle mě A-10A nic moc sofistikovanýho neměla, nejvíc tak JTAC návodčího s laserem pro její LGB.

          • flanker.jirka
            14:05 07.11.2019

            Starší metody se nahrazují novějšímí díky jejich vyšší efektivitě. Mít u FAC terminál na kterém vidí obraz z průzkumného kontejneru pod letadlem dává možnost porovnat co a jak je k vidění na zemi a na palubě, může tak efektivněji navést letadlo.

          • TF_HU
            18:21 07.11.2019

            Stále jej tak můžete dělat...ale chvíli vám potrvá, než se ujistíte, že se oba díváte na ten stejný cíl. Je kolem toho spousta rádiové komunikace. Datalink umožňuje skrze video kanál z letounu přímo ukázat na comá působit.

          • flanker.jirka
            21:06 07.11.2019

            TF_HU
            to označení je na tom to nejlepší, pak už zjistíte, že pilot je tam skoro tak nějak navíc :-)

          • TF_HU
            22:00 07.11.2019

            flanker.jirka

            Ne, není. Tak ten pilot, stroj neplní jen CAS, že...má dalších X úkolů, které plní, nebo může plnit.

        • TF_HU
          18:18 07.11.2019

          Mi24 a L159 nejsou špatnou volbou pro CAS...jen bohužel ani jeden neumí datalink, Mi24 dnes (u nás) ani neumí působit v noci. O munici ani nemluvě. Stejně tak o výcviku. Kdo se trochu dostane k informacím, ví proč teď 21.zTL spouští program ALI...

          Nevím jak a co porovnáváte. Ale UH1 a AH1 působí společně. jeden provádí ASSAULT, druhý je podporuje. To co nedokáže při manévru pokrýt UH1, pokryje AH1. Neřízené rakety už moc používat nechceme, chceme účinek v cíli. Výhoda takového použití je v tom, že UH se může věnovat svému úkolu a AH ji podporuje, věnuje se své roli.

          • flanker.jirka
            21:14 07.11.2019

            U strojů UH 1 a AH 1 jde o to, že mají velmi podobné né-li stejné průzkumné prostředky a možná i schopnosti v zaměřování cílů, obě mašiny umí používat neřízene rakety, kulomety (i pevně lafetované) nebo APKWS. Tak že možnosti v nasazení pro CAS může být podobné, UH 1 tak nemusí provádět nutně pouze ASSAULT.

            Výbava L 159 a Mi 24 je pouze otázkou chtění a investic, původní představy o L 159 skončily na čtvrtině cesty vpřed. Dát do těchto mašin datalink není zase tak velký problém integrace jako spíše chtění a financí.

          • TF_HU
            22:07 07.11.2019

            flanker.jirka

            ...a pointa u H1?

            ...právě, proto bych rád, kdyby mi někdo popsal, jak probíhá ten CAS s těmito stroji. Mě je úplně jedno "co by mohlo být, co kdyby" realita je teď a tady. Jeden stroj technologicky zastaralý, druhý spíše pokračovacím letounem k výcviku. Všechny LITENING kontejnery půjdou na JAS39, tedy platformu původně určenou pro AA a bude se posouvat na AG.

          • flanker.jirka
            22:50 07.11.2019

            TF_HU
            ...pointa? No, například to, že takovou činnost zmákne i UH 1, pouze s omezením proti silně pancéřovaným cílům, jako jsou tanky, protože jediné co tomu chybí je PTŘS. Ale máte možnost i na takové mašině stále cvičit schopnosti používané bitevními vrtulníky.

          • Brakant
            10:31 08.11.2019

            2flanker.jirka: To vaše teoretizování je mnohdy docela úsměvné... Hellfire je v mnoha situacích jediným řešením (nejen díky své průbojnosti, ale taky třeba úhlu útoku, kdy jsou NR, ale i APKWS k ničemu), AH-1Z má taky výrazně širší letovou obálku, a tudíž i možnosti agresivnějšího manévru, nebo schopnost působit proti pozemním cílům. Jak pomalu letícím díky své max. rychlosti (kanonem) tak proti "rychlým" díky možnosti nést sidewindery. A ten pohyblivý kanon je sakra důležitá součást výzbroje. Na to koneckonců došli i Němci u svých Tigerů. Rozdíl v účinnosti a rozsahu využití AH-1Z oproti UH-1Y je při CAS obrovský...
            K jinému postu: Pilot toho má dost co na práci i v Apachi se všemi jeho systémy a senzory. Musel byste mít víc informací o tom, jak vypadá taková mise na CAS, včetně výsadku a případně CASEVAC v bojové zóně. V ideálním případě se zóna patroluje při výsadku/evakuaci ze vzduchu dvěma stroji, jeden má vnitřní, druhý vnější okruh. A je třeba prakticky vždy počítat s tím, že i když stroje pro CAS zničí označený cíl, tak to rozhodně neznamená, že se v oblasti nevyskytují další cíle, které mohou být ohrožením jak pro výsadek, tak pro stroje ve vzduchu. A to nemluvím o tom, že nejvíc situací Blue-on-Blue, tedy palby do vlastních je právě při CAS, takže věřte, že pilot má stále co na práci.

            Bez značkovačů a DL pak už máte jen oči a právě najít cíl je pak tím největším problémem. Při cvičných střelbách je všechno easy - letí se na notoricky známou střelnici přes VBBT, pálí se na bunkr nebo vrak, který člověk viděl už x-krát... Ale při cvičeních, kdy bylo třeba vyhledat s Mi-24 na průzkumu zamaskované bigoše a jedinou informací byl čtverec, to už byla jiná písnička... :) No a i s AH-64D máte jen oči (TADS/PNVS jsou takové "lepší oči") když nejsou data nebo označení od jiných.

          • flanker.jirka
            17:13 08.11.2019

            Brakant
            závisí ty podmínky pro Hellfire i na verzi střely, jedna věc je účinnost, ale v případě akcí třeba v AFG spíše rozhodne ROE. Co znamená slovo "obrovský" ?
            Chápal bych spíše slovo obrovský rozdíl mezi Mi 24 a UH nebo AH a také pak situaci při využití ROVER.
            ... pilot toho má dost na práci, od toho tam druhého člena, přjde mi výhodné u UH 1 i to, že může mít boční střelce, tak že k případné lokalizaci jiných cílů přispívá více očí, které mají k dispozici slušnou výbavu v podobě kulometů.

          • Brakant
            07:11 09.11.2019

            flanker.jirka. Už to začíná být popravdě řečeno trochu únavné, číst ty vaše "vyčteninky"... BTW: Něco podobného myslím řekl doktor Štrosmajer doktoru Cvachovi. Trochu mi toho Cvacha připomínáte... Kolik jste toho v bitevním nebo bojovém vrtulníku nalétal, abyste mohl hodnotit míru zatížení osádky při bojové činnosti? Možná Vás to překvapí, ale když píšu pilot, nemyslím jen toho, co se zrovna drží cykliky... A posílat na CAS UH-1Y se čtyřmi lidmi na palubě má tu "výhodu", že potenciálně přijdete o čtyři cenné lidi. Jedním ze základních požadavků pro efektivní používání vrtulníků v boji je vedle správné taktiky a rozsáhlého použití CMS také volba vhodného typu. UH-1Y pro tento úkol jako standardní typ vhodný není, pouze nouzově.

          • flanker.jirka
            16:12 09.11.2019

            Brakant

            Nepíšu to jako dogma, spíše jako dotazy. Tak nějak vycházím z toho původního zadání, nahradit bitevní vrtulníky víceúčleovými.
            Pokud platí, že "armáda ví co chce" a celou dobu chtěla nahradit Mi 24 novými víceúčelovými vtrulníky s možností odpalovat z nich i PTŘS, tak evidentně absence kanonu nebo velkorážného kulometu ve střelišti, jaké mají bitevníky není nepřekonatelnou překážkou.
            Samozřejmě, čistokrevný bitevník je pro to CAS lépe připraven, zodolněn, většinou i obratnější (ale i víceúčelový UH 1 bude jistě agilnější než mnohem těžší Mi 24)

          • TF_HU
            23:41 10.11.2019

            flanker.jirka

            Armáda, tedy letectvo, nehledalo náhradu za Mi24, k tomu se došlo "mediálně" až později. UH1 by takový úkol plnila opravdu jen jako "náhrada" nebo v prostoru, kde by nehrozilo větší riziko. Ten Assault je vysazení vojáků co nejblíže, dá se říci, že v dotyku, proto ten vrtulník nese zbraně. AH1 je tam k plnění úkolů podpory.

    • Jura99
      13:23 06.11.2019

      UH-60M není bitevní vrtulník a nikdy nebude, nemá na to obratnost, stoupavost a vleče s sebou pro bitevní účely zbytečný nákladový prostor. AH-1 je čistokrevný bitevní vrtulník, pokud bylo účelem zachovat čistokrevné bitevní vrtulníky v AČR, byl AH-1 jasná volba (AH64 beru jako cenově nedostupný). Co ale trochu komické je, že roky se vybírá víceúčelový stroj, který podle některých komentářů ani neexistuje, aby se nakonec vybral čistě bitevní. Nicméně výsledek výběru je skvělý, určitě spokojenost, jen ty počty mohly být rovnou aspoň 8+8

      • kazd
        15:18 06.11.2019
        Oblíbený příspěvek

        Když si projedete kontrakty a zredukujete výzbroj jako kupujeme my, tedy na verzi "na přehlídky AČR" , tak i při těch málo dostupných kontraktech na Viper dostanete cenu Viper 1,7 mld CZK včetně service and support atd.. a cenu AH64 2,3 mld CZK včetně service and support atd..
        Takže při 12 kusech je to rozdíl cca 7 mld CZK. To je vratka nespotřebovaných výdajů MO 2 roků ministra Stropnického ....a dostanete vrtuli o kategorii jinde.
        Otázka není zda dát o 7,5 mld CZK víc za AH64, ale zda dát vůbec 20 mld za možná 12 bitevních vrtulníků, když na výměnu všech BVP je rozpočtováno cca 50 mld CZK . A tom se nevedla žádná diskuze.
        BTW úvahy, že Mi17/171 nahradíme velkým vrtulníkem 1:1 je úsměvná. Zachovat počet by bylo reálne při přechodu na black hawk. Nahrazovat je H225, NH 90 atd 1:1 je zcela mimo realitu.

        • Jura99
          16:46 06.11.2019

          Náhrada Mi171 není na pořadu dne nejméně 10-15let. Viper je dobrý kompromis mimo jiné i pro případ, že kategorii bitevních vrtulníků třeba smázne nějaká bezpilotní technologie, není proto potřeba jít hned do drahého AH64. (BTW jako námět na článek by mě zajímaly informace o údajně nově vznikajícím praporu bezpilotních prostředků.) Synergie s UH-1Y (společné díly z 80%) mi přijde užitečná.

          • TF_HU
            17:52 06.11.2019

            No,v KVAČR se mluvilo o roce 2025...tak nějak už je na čase se dívat na náhradu. Já bych pomalu doufal, že se budeme poohlížet po výsledcích FVL apod.

        • TF_HU
          17:50 06.11.2019

          Otázku na kolik mld Kč jsme ochotni dát za nové stroje můžeme položit politické reprezentaci. AH1 byl zvolen jen díky tomu, že se to vlezlo do ceny a má to schopnost téměř 80% shody ND. Kdyby tam nebyla tato možnost, žádný bitevník by nebyl.

          O AH64 nemá cenu polemizovat, tak zadání neznělo, ani prostředky nebyly vyčleněny a hlavně, ani vůle jít tímto směrem neexistovala. Vratka asi existuje, ale nikdo ji VzS nedal.

          • Brakant
            10:50 08.11.2019

            Pokud by se mluvilo u Mi-171 o roce 2025, tak už je pozdě, to jsem si jist... Ale mám dojem, že tohle se týká jenom Mi-17, kterým v té době opravdu končí životnost, ale MI-171 (zvlášť ty pro SOATU) jsou podle dostupných info plánovány do 2035. Což by bylo fajn, protože by se možnosti výběru mohly rozšířit o něco z FVL. V roce 2025 by to ještě nešlo...

        • Brakant
          10:43 08.11.2019

          Hmm... A už jste si taky pozjišťoval něco o provozních nákladech? AH-64 je na provoz tak drahý, že to nepříjemně zaskočilo i Brity, kteří pak začali s letovými hodinami tak šetřit, až to začalo ohrožovat rozlítanost pilotů... Jen nahodit tu mašinu a připravit ke vzletu trvá půl hodiny. Pamatuju si, když jsem viděl v rámci jedné airshow (v roce 1993, poprvé na západě...) nahazovat Apache, stál jsem opodál a pořád jen čekal a čekal... Pak jsem se pilota ptal, jestli neměli nějaký problém a on se divil, proč jako, když to zvládl za 28 minut! :) I pilotní výcvik je náročnější a v mnohém specifický, ne každý pilot ho zvládne, musí se tudíž udržovat návyky, víc lítat - přitom za víc peněz za hodinu letu. Takže ten finanční rozdíl (a teď se nechci zabývat tím vaším výpočtem) se v průběhu let bude výrazně zvyšovat, nebo budou ty mašiny sedět na zemi a budeme mít pět šest rozlítaných chlapů a ostatní se v tom budou bát.

          • kazd
            11:38 08.11.2019

            ano a proto je penetrace Ah 64 na trhu o několik řádů jinde než Viperu.
            Vždycky mě baví lidé, kteří mají pocit, že jsou chytřejší než trh.
            Takoví chytráci už obhajovali T72M4 - nikdo neopakoval, Pandury - nikdo neopakoval, radary vyříznuté z PVO - taktéž unikát, sokoly - nikdo způsobem jako my, L159 nikdo, gripeny co se ex post doplńují na A/G aníž se navýšil počet atd.. prostě specifická 10 mln země kde je všechno unikátní :-)). A to si počkejme co vymyslí s dělostřelectvem a BVP.
            Tak doufejme, že aspoń poláci a rumuni pochopí genialitu H1, jinak budeme zas jediní (a to bych se klidně vsadil, že jediní zůstanem).
            FVL :-)))

          • Jura99
            14:30 08.11.2019

            kazd: o několik řádů ? :-) Jako že AH-64 se vyrobilo třeba 100x více než AH-1 ? (to je o dva řády, tedy "několik řádů"). Ve skutečnosti se obou typů ve všech verzích vyrobilo přibližně stejně, něco přes 1000ks.

          • skelet
            17:31 08.11.2019

            T-72M4 - jakože nikdo jiný už T-72 krom nás nemodernizoval?
            Pandury - jakože nikdo krom nás neopakoval? Tedy když pomineme Portugalsko, Indonésii a Rakousko.
            Sokoly - jakože nikdo krom nás je v armádě nepoužívá?

            Dobře pokroucená účelovka, aby to vyšlo :)

          • Scotty
            21:57 08.11.2019

            Ještě bych doplnil L-159 - Irák a Draken International. Samostatně EL/M-2084 kupovala Kanada a Singapur. U H-1 rozhodně jediní nezůstaneme to už je jasné dnes, na to nemusíme na nikoho čekat.
            Vždycky mě pobaví lidé co si myslí že sežrali šalamounovo lejno a přitom....

          • Brakant
            07:02 09.11.2019

            kazd: Zkuste si probrat případ po případu nákupy AH-64, zejména z hlediska rozpočtu dané země na obranné výdaje. My se vážně nemůžeme porovnávat s Japonskem, Jižní Koreou, Izraelem, Indií, Řeckem, Nizozemskem, Arabskými Emiráty, Singapurem nebo Kuvajtem... Řada z těch zemí si může dovolit cokoli. Apache má dobrý marketing a podporu, díky tomu se pro něj rozhodlo několik uživatelů, pro které je de facto nevýhodný. V prvotní fázi našeho zadání se neoficiální nabídka AH-64 objevila i pro nás. Ale byla hned na začátku odmítnuta a dál se s ní nepracovalo, což je myslím dobře. AH-1Z není žádné ořezávátko, dá se dohledat hned několik poměrně fundovaných materiálů na téma porovnání obou typů a vyznívají tak, že oba typy mají své výhody a nevýhody, nicméně po opuštění doktríny rozsáhlých tankových útoků se AH-1Z považuje za víceúčelovější stroj. Rozhodně nikde nikdo nepíše, že je AH-64 jednoznačně lepší než AH-1Z.

  • tryskac
    09:03 05.11.2019
    Oblíbený příspěvek

    Pár správ ohľadne H145M. Aj výrobca píše, že počíta najmä s nasadením pre special forces, ako pre klasické pôsobenie na blízkom bojisku. Pripadne s policajta i ako u Srbov.

    https://www-ainonline-com.cdn....

    • Karlos73
      15:03 05.11.2019

      Viem si H145M / Eurocopter UH-72 Lakota predstaviť vo výzbroji OSSR... Že vraj sa s týmto typom LUH ráta... (bude to boj medzi Eurocopter a Bell ... :) )

      • Miroslav
        15:09 05.11.2019
        Oblíbený příspěvek

        Lakota možno aj bude. Začalo sa s obstarávaním 9 ks nových SAR vrtuľníkov. Neviem či aj oficiálna objednávka nebola už. Pôvodne sa uvažovalo s Bell-429 ale po havárií jedného z dvoch policajných v Prešove sa to stoplo. Vraj miesto nich budú práve tie Lakoty.

        • Karlos73
          15:46 05.11.2019

          Miroslav, na toto som narážal :)

        • Flader
          16:02 05.11.2019

          Je na to aj nejaký zdroj? Lebo zatiaľ som to našiel len na slovenskej wiki (a to teda práve najlepší zdroj nie je). Inak vyšetrovanie pádu policajnej 429 by malo byť už ukončené. Malo ísť o chybu pilota.

          • Miroslav
            19:18 05.11.2019

            Asi to vychádza z toho, že náčelník generálneho štábu bol v USA na stretnutí s nejakým náčelníkom pre vyzbrojovanie a súčasťou bolo aj jednanie s ukážkou práve UH-72.

            Je to nepriama indícia ale asi dosť vierohodná keďže ako som sa dočítal, tak tie Bell-429 boli fakt objednané a pripravené do výroby.

          • mikojan29
            19:23 05.11.2019

            Áno, pôvodne sa uvažovalo o Belle 429, ale tender na nové vrtuľníky nedopadol podľa očakávania zadávateľov (lepšiu ponuku dala Agusta, ale uhrali to tak, že akože vyhrali obaja), tak to potom išlo do stratena a ako som písal, posledné info už hovoria o Lakote...ale bohvie čo z toho celého bude.

          • Miroslav
            19:49 05.11.2019

            Agusta s akým modelom? 109?

          • Flader
            19:54 05.11.2019

            Hlavne, že súkromná ATE nahradzuje svoje AW109 práve modelom BELL 429.

          • mikojan29
            20:20 05.11.2019

            Miroslav, Flader
            Áno, Agusta A109, ale neviem presne model. Bol to ten tender pre policajtov, tí to chystali na Bell 429 (favorit bývalého min. vnútra), ale Taliani ich prekvapili cenou a nevedeli ako z toho vykľučkovať, tak to uhrali tak, že akože vyhrali obaja a bude sa obstarávať od oboch. Potom ostalo ticho a to je doteraz...pri tom sa mala zviezť aj armáda a kúpiť spomínaných 9 ks. Po havárii v Prešove prišiel zlom a odvtedy sa o Belle už nehovorí.
            ATE mala tiež fatálnu haváriu, ale je to súkromná fy, tá si môže robiť čo uzná za vhodné. Pri tej nehode to bola tiež chyba pilota, aj keď bol veľmi skúsený. Bohužiaľ, tam neprežil nikto.

          • Miroslav
            22:05 05.11.2019

            To myslíš tú nehodu ATE pri Strelnikoch?

            Tam vyšetrovanie skončilo tak, že zlyhal ľudský faktor ale pilot bol zbavený viny (neprežil). Kdesi na webe je aj záverečná správa.

          • mikojan29
            22:20 05.11.2019

            Miroslav
            Viem, čítal som, ale ľudský faktor je aj chyba pilota. Bohužiaľ život im to už nevráti.

        • mikojan29
          19:00 05.11.2019

          Spomínaných 9 ks vrtuľníkov, ktoré by sa mali v budúcnosti obstarávať bude veľkosti H145M/UH-72 Lakota. Potvrdil mi to jeden z pilotov z Prešova na tohtoročnom SIAFe. Momentálne má k tomu bližšie Lakota.
          Na Lakote sa tiež uvažovalo s vyzbrojenou variantou ( https://www.youtube.com/watch?... , https://www.army-technology.co... ), ale potom sa program zrušil.

          • Flader
            19:15 05.11.2019

            ďakujem

          • tryskac
            20:31 05.11.2019

            Na margo UH72A:
            toto sú typické úlohy ako ich uvádza výrobca, nejaké zvlášť bojová ie tam nie je, ale niekedy treba aj sanitky a podobne, vsakze a vtedy sa naopak agilita môže hodiť.
            General Support
            Initial and Advanced Pilot Training
            Reconnaissance
            Command and Control
            Search and Rescue Operations
            Border Security
            Medical Evacuation (MEDEVAC)
            Disaster Response
            Counter Drug Operations
            VIP Transport

          • Karlos73
            00:58 06.11.2019

            mikojan29. Ano, ja to mám tiež zo zdroja "už vrabce čvirikajú na streche MO SR"... preto som napísal, že asi sa pôjde do tej Lakory. Pôjde sa asi do tejto verzii https://www.youtube.com/watch?... a bude plniť to čo napísal tryskac.

          • mikojan29
            21:38 06.11.2019

            Karlos73
            Plne súhlasím. Viacúčelový vrtuľník, veľkostne akurát. Za mňa palec hore.

      • Jura99
        16:07 05.11.2019

        Nese Lakota nějaké zbraně ? Myslím, že nikoliv, narozdíl H145M, byť je prakticky stejný.

        • mikojan29
          20:45 05.11.2019
          Oblíbený příspěvek

          Na bojové činnosti v NATO budú predsa vaše (4 ks) AH-1Z Viper.

          • Scotty
            21:07 05.11.2019

            Pořád to bude o čtyři bitevní vrtulníky víc než máte na Slovensku.

          • tryskac
            21:19 05.11.2019

            Scotty: veľmi správny postreh. Ale druhá strana mince hovorí, že nebolo by lepšie keby sa peniaze použili lepšie než na 4ks útočných vrtulnikov? Naozaj 4ks bojových vrtuľníkov spraví takú pracu ako majú cenu? Aká je cena dopravného 1kg munície? A aká je vlastne palebna sila? Útokom neriadenymi strelami nič moc, PTRS ano, ale opäť, je to v dnešnej dobe nutné z vrtuľníku?

          • mikojan29
            22:18 05.11.2019

            Scotty
            Áno, máte pravdu. Vy to robíte po svojom, my po svojom a dokopy sa to volá NATO.
            No nedalo mi to nereagovať, keďže všetko "slovenské" pre Jura99 je ako červená zástava pre býka, na ktorú sa "musí" reagovať. :-D

          • mikojan29
            22:29 05.11.2019

            Scotty

            Niekedy je menej viacej.

          • Scotty
            01:40 06.11.2019

            Tak primárně nekupujeme jen čtyři bitevní vrtulníky, ale dvanáct vrulníků systému H-1. To že počet samotných Viperů by bylo vhodné rozšírit si vojáci uvědomují. Paleta zbraní které můžou vrtulníky H-1 používat je opravdu pestrá a na mnoho cílů bohatě stačí i neřízená munice.
            Zajímalo by mě co se o vrtulníkovém letectvu konkrétně píše v nedávno schválené KVAČR 2030.

            mikojan29
            Nevšiml jsem si že by vyřazení bitevních vrtulníků nějak výrazně ponohlo ostatním složkám vašeho letectva.

          • Jura99
            09:18 06.11.2019

            mikojan29: Mě ale opravdu zajímalo, jestli má Lakota integrovány nějaké zbraně, já to totiž nevím a myslím si, že nemá, takže může být lepší vzít "originál" H145M. Bohužel místo odpovědi se akorát dozvím nějaké nesmysly.

          • mikojan29
            16:02 06.11.2019

            Jura99
            A ja som napísal odpoveď na tvoju otázku.
            Nezmysly tu vypisuješ s pravidelnosťou splnu ty.

          • Jura99
            16:49 06.11.2019

            mikojan29: sorry, ale měl jsem tě za rozumějšího. Jestli ta odpověď na otázku, jestli má Lakota integrovány zbraně byla, že na bojové činnosti v NATO jsou naše AH-1Z, tak sis mohl ušetřit čas.

          • mikojan29
            17:59 06.11.2019
            Oblíbený příspěvek

            Jura99
            Odpoveď na otázku máš vyššie, trošku zaroluj myšou a uvidíš čo som písal.
            "Na Lakote sa tiež uvažovalo s vyzbrojenou variantou ( https://www.youtube.com/watch?... , https://www.army-technology.co... ... ), ale potom sa program zrušil."
            To s Vipermi je len rýpnutie, irónia...ako niektorí iní diskutujúci.

          • mikojan29
            18:00 06.11.2019
            Oblíbený příspěvek

            Jura99
            Aj ja teba, treba vedieť čítať medzi riadkami.

        • Karlos73
          01:32 06.11.2019

          Jura99, Scotty... Ja som to už písal v jednej staršej diskusii , že pre veľkú časť štátov sa čistokrvné útočné vrtuľníky, hlavne po skončení studenej vojny, stali zbytočnými a drahými (armády ich spôsobilosti vedia nahradiť) . Príklad škandinávske štáty - Dánsko, Nórsko, Švédsko, Fínsko, nemajú útočné vrtuľníky, majú len LUH, a stredné transportné vrtuľníky v rôznych modifikáciách. Posledné vojenské konflikty, kde je vyspelejší protivník , preukázali, že je dosť veľký hazard nasadzovať útočné vrtuľníky do horúcej zóny, miesto nich to rieši stíhacie letectvo a pozemné sily-delostrelci. Jedno z úspešných pôsobení útočných vrtuľníkov boli francúzske Tigre v posledných konfliktoch v Mali (kde si to Frantíci mohli dovoliť a vyšlo ich to lacnejšie ako by to malo robiť len stíhacie letectvo) Slovensko urobilo v minulosti dôležité rozhodnutie, keď nešlo do modernizácie Mi-17 a Mi-24 (bez náhrady) a mení spôsobilosti svojho vrtuľníkového letectva. ČR ide svojou cestou. Čas ukáže čo bolo správne, či slovenská, alebo česká modernizácia vrtuľníkového letectva...

          • Scotty
            06:46 06.11.2019

            Pokud něco konflikty poslední doby ukázaly tak zranitelnost transportních vrtulníků bez eskorty bitevních strojů. Bitevní vrtulník se zapojil snad do všech konfliktů poslední doby. Nemůžete to posuzovat pode nasazení beznadějně zastaralých Mi-24 na východě Ukrajiny. Jinak Mali není samozřejmě jediné bojiště kde jsou bitevní vrtulníky úspěšně nasazené je tu Afghánistán, Irák, Sýrie.....

          • Karlos73
            09:37 06.11.2019

            Scotty, už ti to napísal tryskac "Ale druhá strana mince hovorí, že nebolo by lepšie keby sa peniaze použili lepšie než na 4ks útočných vrtulnikov? Naozaj 4ks bojových vrtuľníkov spraví takú pracu ako majú cenu? Aká je cena dopravného 1kg munície? A aká je vlastne palebna sila? Útokom neriadenymi strelami nič moc, PTRS ano, ale opäť, je to v dnešnej dobe nutné z vrtuľníku?" Zranitelnosť transportných vrtuľníkov sa dá znížiť ich dozbrojením a senzormy, a ako doprovod militarizované LUH. Je samozrejmé, že ak už vojsko má bitevný vrtuľník zavedený, tak ho nasadí. :) Práve súčasné vojenské konflikty pri vyspelejšom protivníkovi so zbraňami MANPADS preukázali nejednoznačné využitie bitevných vrtuľníkov, ktoré armády plne nahradili inými spôsobilosťami - stíhacie letectvo a pozemné sily. Sledujte konflikt v Sýrii... Turecko verzus kurdské sily : AH-1 Cobra https://www.facebook.com/hayas...
            a HH-60 Black Hawk (tá mala doprovod bitevného vrtulníku) https://www.facebook.com/NRTTV...

          • Horny
            13:37 06.11.2019

            Karlos73 - Nikdo samozřejmě nemůže tušit, jak to nakonec na našem veleslavném "em-ó" dopadne, nicméně ony 4ks AH-1 jsou zamýšleny primárně k udržení schopností s tím, že až se vyřadí Hindy (kterých u nás stále slouží aktivně 10 ks, přičemž jich máme ještě o něco víc), dokoupí se patřičný počet Viperů.
            Čili otázka by měla znít, jakou bojovou hodnotu má 14 ks bitevních vrtulníků (4x AH-1 + 10 Mi 24V), respektive 12 ks (AH-1). Soudě podle počtů, jaké slouží v mnoha ostatních zemích provozujících bitevní stroje to už smysl má.

            Ale jak jsem psal na začátku, taky to může dopadnut jako naše modernizace T72M4CZ, kdy bylo množství objednaných strojů sníženo na minimum, takže modernizace reálně ztratila smysl.
            Teprve v takovém případě by tato otázka měla smysl.

          • Scotty
            13:44 06.11.2019

            Karlos73
            Můžu vás jen odkázat na svojí odpověď výše. Snad je co se týče možností systému H-1 sem dám tuhle grafiku která popisuje jejich možnosti.
            https://www.facebook.com/Armad...
            Co se doprovodu transportních vrtulníků ozbrojeným LUH týče tak to to žádná armáda neprovozuje. Při letech do místa možného střetu s nepřítelem je doprovod bitevník vrtulníku přímo vyžadován a na takovou práci LUH nikdo soudný nenasadí.
            Co se té sestřelená Kobry týče tak to je verze AH-1W s poloviny osmdesátých let postrádající moderní systémy vlastní ochrany. Je na tom v podstatě dost podobně jako ty Mi-24 nad Ukrajinou. Samozřejmě každý vrtulník se dá sestřelit, přesto se žádný větší konflikt poslední doby neobešel bez jejich účasti.

          • Horny
            13:48 06.11.2019

            Karlos73 - ještě k těm skandinávským zemím - bitevní vrtulníky nemají hlavně proto, že je historicky nikdy neprovozovali. Ztracená schopnost se získává zpět špatně, schopnost která nikdy předtím nebyla možná ještě hůř.
            Krom toho, Švédsko a Finsko nikdy nebyly (a nejsou) v NATO, čili jediné bitevní vrtulníky za studené války mohli koupit buď od italů, nebo rusů.

            Navíc jde o přímořské státy, které musí krom armády a letectva provozovat navíc i námořnictvo, například jádro loďstva Dánska (rozlohou i lidnatostí na úrovni Slovenska - ano vím, HDP na hlavu je tošku jinde) tvoří devět fregat.

            Každopádně by bylo zajímavé zeptat se tamních vojáků, zda by zavedení bitevních vrtulníků neuvítali.

          • Karlos73
            19:00 06.11.2019

            Horny, ja som uviedol príklad s tými škandinávskymi štátmi z toho dôvodu, že ide o veľmi bohaté štáty (V rámci EU , 2xNATO a 2x mimo NATO). Všetky vynakladajú nemalé finančné prostriedku na svoje armády (popri tom majú aj vojenské námorníctvo), ani jeden z týchto štátov by nemal problém so zavedením bitevných vrtuľníkov, pri takom Fínsku a Švédsku by to obhajca týchto zbraní aj predpokladal . Lenže tieto štáty si to vojensky vyhodnotili tak, že je zbytočné investovať do tohoto typu zbraní.

          • Horny
            14:32 08.11.2019

            Karlos73 - Jak jsem psal, skandinávie je bohatší než my (třebaže počtem obyvatel, Dánsko navíc i rozlohou srovnatelná).

            Nicméně tvrzení, že dávají na obranu mnohem víc než my tak úplně nesedí:
            Dánsko - 1.35%
            Švédsko - 1%
            Finsko - 1.29%
            Norsko - 1.70% (je nutno vzít v úvahu norské příjmy z ropy a plynu)

            Také je nutné vzít v potaz několik faktorů:

            - vyšší náklady na vojáky

            - všechny země provozují námořnictva

            - s výjimkou Dánska jsou všechny země skandinávie obdařeny velmi rozlehlým členitým a obtížně prostupným terénem, což ostatně zjistili už rusové během zimní války. To výrazně snižuje ochotu "potenciálního Ruska" podniknout masivní tankovou invazi. ČR je na tom ohledně prostupnosti terénu o dost hůř.
            - Skandinávie má "výhodnou" strategickou polohu; je na "okraji" evropy a jejím dobytím/obsazením by "potenciální Rusko" mnoho nezískalo.
            ČR coby reálná křižovatka evropy je na tom úplně jinak.

            - Skandinávské země nezavedly bitevní vrtulníky v době studené války kdy byla hrozba války podstatně vyšší, také proto (jak už jsem naznačil minule) že v podstatě neměli od koho je koupit (v podstatě mohli koupit AH-1 nebo Mi-24, přičemž lze pochybovat zda by jim je vůbec prodali, případně v druhé polovině osmdesátek ještě italskou A129).
            Dnes je hrozba papírově menší, tudíž by místní politici asi jen těžko obhajovali náklady na zavedení úplně nové zbraně.
            Situace v ČR je jiná. Bitevní vrtulníky jsme zavedli ještě coby satelit SSSR, a protože je tato schopnost velmi užitečná, armáda má pochopitelně snahu ji zachovat.
            Nedělám si iluze; pokud bychom nebyly členy Varšavské smlouvy a vývoj plynul svobodně jako ve skandinávii, nebo třeba Rakousku, bitevní vrtulníky bychom v armádě neměli a o jejich zavedení by se ani nikdo nepokoušel.
            To je zkrátka odlišný historický vývoj.

  • cejkis
    23:55 04.11.2019

    "Počítá se ale s navýšením počtu minimálně na osm Viperů a osm Venomů, ideálně na 12 Viperů a stejný počet Venomů."
    /nepočítá, v žádném vládou schváleném dokumentu

    Pro Rumunsko a Česko je přitom nákup Viperů zřejmě jedinou možností, jak si udržet útočné vrtulníky ve výzbroji.
    /zřejmě, možná, povídali na GŠ, do doby než přijde jiná politická reprezentace


    Proti nákupu AH-64E Guardian hrají zase velké akviziční a provozní náklady.
    /Kdo je v ČR počítal ?

    Na provoz Venomů a Viperů stačí jeden provozní a výcvikový ekosystém, včetně stejného servisního týmu. Guardian (ale i Tiger) je svébytný zbraňový systém vyžadující vlastní provozní zázemí a speciálně pro to vycvičený servisní a provozní personál.
    /Mohou to být stejní lidé. Technik v servisu čehokoliv také nedělá jen jeden model.

    Potřebné finance a lidské zdroje na provoz Guardianu (nebo Tigeru) má, zda se, v regionu střední a východní Evropy pouze Polsko.
    /Možná, nevíme, myslíme :-)

    Tento článek je spíše komerční sdělení k vylepšení obrazu Bellu pane Grohmann.

  • fotr
    18:54 04.11.2019

    Osobně jsem si tipoval že nakoupíme BH protože byl neustále zdůrazňován přepravní aspekt a pokud vím tak i právě to po nás NATO žádá.
    Padlo jiné rozhodnutí ke kterému se vyjádřilo kvanta lidí, odborníků i laiků a já si to jako laik nedovolím hodnotit. 4 kusy bitevních vrtulníků žádnou díru do světa neudělají a nelze je považovat za nějakou podstatnou bojovou sílu, na druhou stranu je to odůvodňováno potřebou zachovat si schopnost s tím že se snad další pořídí.
    Můj osobní názor je ten, že jsme moc malá země a tak nikdy nebudeme mít velké letecké nebo tankové síly kterých by se někdo ,,zalekl,, ale věřím že je v našich silách vybudovat mobilní, vysoce pohyblivé a dobře vyzbrojené pozemní jednotky, doplněné dělostřelectvem a PVO.
    Vždyť i ten ,,pouhý,, pěšák který je rychle dopraven na místo dokáže zatopit kde čemu pokud je dobře vyzbrojen, podporován zezadu dělostřelectvem a chráněn PVO.
    Popsal jsem to jen velice zjednodušeně ale předpokládám že to stačí k pochopení toho co jsem chtěl říci.

    • Scotty
      19:24 04.11.2019

      Pokud vím tak přepravní kapacita nebyla nikdy prioritou tohohle tendru. Nevybíral se nástupce Mi-171, ačkoli v případě výběru UH-60M by nespíš právě k tomuto došlo.

      • fotr
        21:01 04.11.2019

        Tendru ne, myslel jsem obecně co po nás chce NATO obecně jako člena této koalice. Všichni přeci vědí dobře že od nás nemohou očekávat velké letecké útvary.

        • Scotty
          21:32 04.11.2019

          Pro potřeby NATO jsou vyčleněné modernizované Mi-171.

      • flanker.jirka
        21:13 04.11.2019

        Armáda celou dobu chtěla 12 víceúčelových strojů s minimem stanoveným na 8 osob pro přepravu.
        S tím, že chceme postupně upustit od závislosti na Rusku, bylo by bývalo lepší jít do UH 60.
        BH jako náhradu Mi 171 si představit dokážu, v případě UH 1 je to zastaralá konstrukce, která má při podobné hmotnosti a rozměrech, jako BH, omezenou přepravní kapacitu v nákladovém prostoru. A byly to UH 60, které v US Army nahradily UH 1 starších verzí.
        Nebo by se našel někdo z politiků natolik silný, a šel například do Caracalu, který původně po zralých úvahách zvítězil v Polsku?

        • Scotty
          21:37 04.11.2019

          UH-1Y nenahrazuje Mi-171. Ty by měl v budoucnu nahradit stroj podobné hmotnostní kategorie.

          • flanker.jirka
            16:24 05.11.2019

            Jasně, taky bych tu rád viděl třeba Chinooky, ale realita bude taková, že z toho budou možná UH 60.

    • Luky
      19:44 04.11.2019

      To mě by se nejvíc v tendru líbil Wildcat - všechny lze po zuby ozbrojit, má ještě větší výkon než H1, je menší a uveze akorát výsadek v podobě nějakého menšího týmu (lítá se ve dvojici, kulomet v jedněch dveřích no problem), pak Merlina s rampou jako náhradu Milů a pro přepravu výsadkového pluku, k tomu H145 pro hraničáře, sanitáře a spojaře. Ideální tři velikosti/wattáže.

      Ve válce máme stejně bojovat spolu s Brity a nejlevnější EC by šla ulítat do mrtě za míru i krize.

      • Scotty
        19:54 04.11.2019

        /Ve válce máme stejně bojovat spolu s Brity/
        Bejvávalo, dnes by byla 4.BRN zapojena do divize Bundeswehru.
        Wildcat není konkurent UH-1Y. Venom překoná Wildcat ve všech parametrech, krom možnosti nesení PTŘS.

        • Luky
          19:57 04.11.2019

          Jako jo, Cobra je boží......ale ani ona, ani Venom na Wildcat v obratnosti nemají.

        • Luky
          19:59 04.11.2019

          Jinak s tím Wehrmachtem jsi mi udělal radost :)
          Jsme spíš wursti než fishendčips...

    • SofF
      19:47 04.11.2019

      pozemní jednotky bez leteckého krytí jsou jako na střelnici, přesuny akorát v noci a doufat že se nebude dívat speciální optika.
      Bez letectva to nepůjde. A pokud by k něčemu skutečně došlo - a vůbec to není nereálné tak musíme spoléhat na letectvo spojenců. No a vzhledem jak to dopadlo minule bych si vůbec naděje nedělal. První každý brání sám sebe a jiným až to co zbude.
      Je zajímavé že dřív byly peníze na mohutné až přebujelé letectvo ale teď se zdá i 36-48 letounů příliš a to není ani v diskusi pátá generace ale pouze vylepšená čtvrtá.
      Ony by se peníze našly, ale to by musel být nějaký politik formátu Putina co dovede zkrotit oligarchy a přimět je aby se podíleli na financování státu, když ten jim dal možnost pohádkových výdělků s minimálním rizikem postihu. Třeba jednoduše, každý miliardář by dával ročně desátek do fondu pro armádu.
      Další problém je pomalu nulová spolupráce se sousedy, každý si hraje na svém a to prodražuje členům střední Evropy akvizice vojenské techniky.

      • fotr
        21:11 04.11.2019

        Myslel jsem to tak, letectvo některého koaličního partnera, to naše by stejně nedokázalo plnit rozsáhlejší nebo dlouhodobější konflikt.
        Musíme si klást reálné úkoly a dělat reálné plány.

    • TF_HU
      18:00 06.11.2019

      Ne, nežádá...

  • flanker.jirka
    18:47 04.11.2019

    Tak tato věta je dokonalá:
    "Počítá se ale s navýšením počtu minimálně na osm Viperů a osm Venomů, ideálně na 12 Viperů a stejný počet Venomů."

    V jakém oficiálním dokumentu se něco takové objevilo?

    ...nemůžeme se už ani srovnávat s ekonomicky slabšími Rumuny, kteří nakupují rozumný počet techniky hned.

  • alexa123
    17:54 04.11.2019

    Neskutocne ma pobavilo zistenie, ze niektore staty kupuju slovom a pismom až 3-4 vrtulniky od zaciatku projektovane ako vojenske t.j. bojove. V pripade ostreho bojoveho nasadenia budu "az" dva bojove kusy urcene proti komu? Pretoze aspon jeden bude v tom case v generalke.

  • Karlos73
    16:53 04.11.2019

    Ešte doplním, že náš sused Rakúsko prevádzkuje 9x S-70A-42 Black Hawk už 20 rokov, a teraz si objednali ďalšie tri vo verzi UH-60L (dodané majú byť v roku 2021, zvažovali aj UH-60M ). Popri Black Hawkoch prevádzkujú aj 23x Agusta-Bell AB 212 a 10x Bell OH-58B Kiowa...

  • CerVus
    16:12 04.11.2019

    A to ještě Chorvaté dostali od amíků 16 OH-58 Kiowa Warriorů přímo od aktivní jednotky. Stejně tak Tunisko a Řecko.
    Nám také mohli nějaké věnovat jako přídavek k UH/AH.

    • Flader
      18:35 04.11.2019

      Nič nebránilo ČR si o pár kusov požiadať. V podstate ich "rozdávali" za náklady na dopravu. Chorváti boli šikovní a mohli si dokonca vybrať konkrétne kusy.

  • Flader
    15:44 04.11.2019

    To, že stoja Tiger a Viper podobne je pre mňa nová a dosť zaujímavá info.

  • PavolR
    12:41 04.11.2019

    Ku kompletnosti výpočtu ešte nevyhnutne patrí údaj, že vrtuľníky H145M aj s HForce si obstarali v našom priestore aj Srbi a to dokonca ešte pred Maďarmi: https://www.airbus.com/newsroo...

  • Miroslav
    11:59 04.11.2019

    Jastrab je dobrý stroj zocelený a preverený mnohými rokmi v ostrých konfliktoch. O tom žiadna... Osobne dúfam, že sa uplatní opcia na ďalšie BH. Povráva sa, že minimálne časť z tých ďalších 9 strojov sa kúpi. Ukáže čas...

    Ale nechápem prečo sa krajiny ktoré kupujú Jastrabov vzdávajú možnosti vrtuľníkov s rampou. Povedzme si úprimne, že BH je skôr na polceste medzi bojovým a úžitkovým strojom. Za možnosťami transportu dosť za Mi-8/17 zaostáva. BH je dobrý stroj ktorý dokáže čiastočne kompenzovať chýbajúci čistokrvný bojový vrtuľník ale je nutné ho doplniť ťažším strojom s rampou.

    • Flader
      15:49 04.11.2019

      Tak čiste teoreticky je tu ešte S-92. Ten vychádzal z S-70 a mal by mať ešte stále časť dielov spoločnú. Takže tá cesta k väčším strojom určite nie je uzavretá. Na druhú stranu, ako často je naplno využitá kapacita Mi-8/17? Z nejakého dôvodu ich nahradzujú menšie stroje.

      • alexa123
        16:58 04.11.2019

        Problemom vrtulnikov s kapacitou Mi8, Chinook a pod je prave ich velkost. Ich prepravnu kapacitu vedia vyuzit iba velke bohate armady ale nie male a dnes chudobne armady byvalej Varsavskej zmluvy ale aj armady Afriky, Juznej Ameriky a Azie. Pre nich su idealne vrtulniky velkosti BH - ani velke ani male.

        • Scotty
          18:14 04.11.2019

          Přepravní kapacity větších vrtulníků rozhodně nevyužijí jen velké armády, ale například takové které budují větší výsadkové/aeromobilní jednotky. Troufnu si tvrdit že pro výsadkový pluk je zachování vrtulníku velikosti Mi-171 zásadní. Jiná situace je například na Slovensku které v podstatě výsadkové jednotky nemá.

        • Miroslav
          10:58 05.11.2019

          Zase až tak chudobný nie sme aby sme si to nemohli dovoliť. Bude však záležať od vôle. Teraz je stav taký, že máme 9 BH a vraj sa chystá uplatnenie aspoň časti opcie na ďalšie BH. Čas ukáže...

          O pár mesiacov tu budú voľby a to opäť môže zamiešať kartami. Napríklad Jaro Naď (nádejný budúci minister obrany) má v programe doplnenie BH väčšími transportnými vrtuľníkmi ako náhrada Mi-17. Ak však ostane po voľbách všetko po starom tak je možné, že bude možno až 18 BH ale zase bez transportných strojov. Po roku 2021 by sa mal dotiahnuť obchod s menšími vrtuľníkmi pre SAR. Pôvodne sa mali obstarať 9 ks Bell-429. Ale po havárií jedného z dvoch policajných sa to stoplo. Vraj sa miesto nich kúpia Lakoty.

          • Flader
            15:30 05.11.2019

            Jaro Naď (nádejný budúci minister obrany)... len toto pre všetku milosť nie...

          • Sergej7490
            16:19 05.11.2019

            O tolko horsie ako Hoľko s poskokom Gajdošom to snad nebude...

      • TF_HU
        18:05 04.11.2019

        ...no nevím jak jinde. U nás UH1 nenahrazují Mi8/17...spíše doplňují Mi171...

    • TF_HU
      18:04 04.11.2019
      Oblíbený příspěvek

      Rampu mají vrtulníky převážně pro přepravu CARGO...je třeba si upřímně odpovědět, že primární úkol UH60 je přeprava vojáků na bojiště. Je navržen na konkrétní kapacitu, konkrétní úkol. Mi 17 v té době byla používána dle jiné doktríny, dnes se ji snažíme používat stejně jako UH, ale má to svá omezení...

  • Pepin Nešpor
    11:28 04.11.2019

    Za mě spokojenost jsem rád, že budeme mít čistokrevné útočné helikoptéry v podobě ah-1Z .
    Ale to množství mohlo v budoucnu stoupnout aspoň na 14kusu to samé i u víceúčelových uhaček Venonu.
    Helikoptéry typu H145 jsou pěkné ale pro civilní letectví a né do bojových podmínek.

  • tryskac
    11:18 04.11.2019
    • (11)

    Proč ČR tak lpí na bitevnich vrtulnicich, kdyz raketomety jste dokázali zrušiť bez náhrady a s delostrelectvem to taky nevypadá ružove? Co potom PVO? Ja bych tam nejspis videl silnou lobby z Námeste, nic vic, nic min...

    • Jura99
      15:34 04.11.2019

      výměna děl je skutečně zvláštní, roky se o ní mluvilo, že nakonec se mluvit přestalo :-). Ale lobby Náměště bych nehledal, už pro to, jaký byl nákup vrtulníků těžký porod.

    • TF_HU
      18:08 04.11.2019

      ...podobné spekulace jsou úsměvné. Raketomety, dělostřelectvo je jiná odbornost AČR, tedy úplně jinak postavené projekty. Loby z Náměště :-) Můžeme říci, že lobby bylo přímo ze samotných VzS, které dlouho definovaly malý vrtulník, který letectvu chybí. Jinými slovy, Náměšť, znamená vrtulníkové letectvo, tedy ano, z Náměště primárně šly požadavky a TTP na nové stroje. To je běžný postup...

  • beepee
    10:52 04.11.2019
    Oblíbený příspěvek

    @SofF napsal:
    "v tomto jsme měli "jít s davem", nákup předražených vrtulníků v malém množství nic neřeší, maximálně úlitba USA."

    Takže kdybychom šli s davem a nakoupili BH, tak by to nebyla "úlitba USA"?

  • SofF
    10:42 04.11.2019

    v tomto jsme měli "jít s davem", nákup předražených vrtulníků v malém množství nic neřeší, maximálně úlitba USA.
    Pro budoucí války je klíčové letectvo a PVO, helikoptéry jsou druhotná zbraň která bez krytí stíhaček a protivzdušné mnoho nezmůže. Takže lepší bylo vzít ty BH nebo francouze když je takový odpor k italské Leonardo, protože je zbytečné plácat enormní prostředky na nákup i dokup helikoptér aby mohly rozumně fungovat. Na udržení schopnosti ty BH bohatě stačí. Chápu že se dost vojákům i fandům nechce snižovat úroveň z současných bitevních Hindů, ale třeba se na věc podívat realisticky a dávat peníze tam kde budou užitečnější.

    • SofF
      10:53 04.11.2019

      a ještě, na Tiger a Sikorsky je u sousedů dobré zázemí takže by to šlo mnohem jednodušeji a i ta spolupráce o které se pořád jen mluví by se mohla víc rozjet.
      Ono to do budoucna bez nějaké kooperace nepůjde protože ty náklady kdy bude mít každá zemička něco jiného neúnosné.

      • Scotty
        14:55 04.11.2019
        Oblíbený příspěvek

        Tiger je patrně v současnosti nejhorší možná volba. Ten vrtulník se zjevně příliš nepovedl.

        • flanker.jirka
          18:35 04.11.2019

          vyrábí se vůbec, nebo už to stopli?

          • Scotty
            19:56 04.11.2019

            Airbus ho v nabídce pořád má.

    • Jura99
      12:15 04.11.2019

      jenže ten "dav" , který kupuje UH-60, jich také nakupuje malé množství. Kromě toho UH-60 je více užitkový, než bojový stroj.

      • darkstyle
        13:20 04.11.2019
        • (12)

        Super to je, ale bude v Čechach lietať v prostredí bez radarov a PVO..
        A môže sa stať, že po 2027 aj bez stíhačiek nad hlavou.

        On ten Venon ani bojovať v takomto prostredí nebude môcť - neuvidí svojho najväčšieho nepriateľa stíhačku a ani sa na nikoho nebude môcť spoľahnúť, že ho pred ňou ochráni a zároveň bude musieť čistiť dianie na zemi.. Čo skôr? Koncepcia jak svyň.

        • Laci
          14:23 04.11.2019
          Oblíbený příspěvek

          Tvoje závist skoro zastiňuje tvoji neznalost a hloupost.

          • darkstyle
            15:10 04.11.2019

            Ja nikomu nič nezávidím..

            Nič z toho aj tak moje nebude, ani ja nebudem rozhodovať o nasadení strojov..
            SofF to tu predsa sám napísal, ja som to len zhrnul do jednej vety

            Či on závidí "sám sebe"?

            Ono Slovensko PVO má - S-300, ono nové vlastné stíhačky objednané a zaplatené (asi už) má, a ostali už len radary.. a taktiež nové ne-sovietske vrtuľníky tiež. Má vybudovaný systém školenia a cvičenia na ne - bol tu o tom článok, že vraj najlepší v strednej Európe - neviem, je to názor týchto novín..
            V celom tom reťazci nákupov, ktoré so sebou súvisia, čo som spomenul má Slovensko na najbližších 15-30 rokov okrem radarov "vystaráno"..

            Česko v najbližších 10 rokov musí riešiť každú jednu zložku a to dokonca aj lietadla aj vrtuľníky - ešte pokiaľ viem tak k podpisu zmluvy u posledných ešte nedošlo.. len rozhodnutie vlády (asi na 80% isté podľa mňa)..

          • Clanek
            15:36 04.11.2019
            Oblíbený příspěvek

            @darkstyle
            Ale no tak, jak muzete napsat ze armada, kde vojaka, ktery jde na stec "urá" s vzorem 58 v ruce, ktereho na misto vysadku doveze BVP2, a kteremu "pancerovou pest" zabezpecuje T-72 je armadou ktera ma vystarano. Krom toho radary nejsou, cvicne podzvuky se budou teprve porizovat, BH v minimalnich poctech, spartany v minimalnich poctech, PVO taky spis na papire...
            V ACR to neni ruzove, to ne, ale OSSR jsou na tom uplne stejne, v necem lip, v dalsim hur, ale celkove stejna bida.

          • Jura99
            15:38 04.11.2019

            darkstyle: máš pravdu i takto se dá těžký marasmus OS SR nalakovat na růžovo :-). Vystaráno v nákupech vůbec nemáte, zapomněl jsi na pozemní vojsko ?

          • Jura99
            15:47 04.11.2019

            darkstyle: STA má asi práce dost, ale je to soukromá firma spadající do CSG, jestli jsou nejlepší na UH-60 ve střední Evropě ? To asi klidně být mohou, když jediný další uživatel UH-60 ve střední Evropě je jen Rakousko. Pokud si pamatuju, tak expremiér s velkou slávou ohlašoval vznik výcvikového centra pro celou Evropu jako součást akvizice UH-60M nebo něco podobného. Ale nakonec je to soukromý kšeft.

          • darkstyle
            16:50 04.11.2019

            Clanek

            Ja viem, že OSSR má na tom horšie pozemné vojsko ako vzdušné sily..
            A že tam sa skoro nič preň neurobilo oproti Česku..
            Ale Soff aj ja hovoríme o doméne vzdušných síl.. ako tank, alebo vzor 58 bude pôsobiť proti stíhačkám, alebo vrtuľníkom so zavedenou výzbrojou v našich krajinách to fakt neviem.. Načo ich potom spomínaš vôbec?


            Ale bavíme sa tu o doméne vzdušných síl, ich nasadenie, ich ochrane a informačných prostriedkov na ich pôsobenie vo vzduchu a v neposlednom rade na ich pôsobenie zo vzduchu na zem..
            A tam proste armáda ČSR zaostáva za Slovenskom..
            Je úplne jedno v akom počte boli zavedené - Slovensko má menšiu ako aj rozlohu o 50% tak aj 2X menej obyvateľstva.. Takže zákonite aj jeho potreby musia byť menšie..

            Treba si naliať čistého vínka - je to fakt.. Nemusí sa to páčiť, ale je to fakt..
            Áno na cvičné lietadlá som zabudol - tam je to ale vyrovnané - ani Česko nemá nakúpené v poslednej dekáde- a asi aj dvoch nič.

            Jura99: Výcvikové centrum = to je tvrdenie týchto novín - ja to len "papouškuju dál" - fakt na to nemám názor, ani sa mi nechce hľadať. Faktom, je, že tu je..
            Ja nič ani ružovo ani na čierno nelakujem - proste rátam nákupy a podpísané zmluvy na nákup..

          • Miroslav
            17:20 04.11.2019

            Darkstyle: ČR rozhodne nemá 2x väčšiu rozlohu ako SR. SR má cca 49 tisíc štvorakov, ČR má 78 tisíc. Teda pomer asi 3:2 v prospech ČR

          • Jura99
            17:42 04.11.2019

            darkstyle: jo ták, ty vydáváš zatím nebojeschopné stíhací letectvo OSSR za moderní sílu špičkově vycvičenou a vyzbrojenou F-16 Block 70/72 :-DD

            To uteče ještě hodně vody, než u vás sedne první F-16 a ještě víc vody než dosedne poslední a letectvo bude moct letět do nějaké akce. Ale pokud tu máme machrovat tím, co se plánuje, tak AČR je moderní síla s modernímy děly, BVP, tanky, výsadkovým plukem, nejméně dvěma letkami víceúčelových stíhaček, 12ks bitevních helikoptér, další bezmála stovkou Pandurů, početním stavem 30tis a tak dále.

          • Luky
            22:00 04.11.2019

            @darkstyle napísal:
            "Áno na cvičné lietadlá som zabudol - tam je to ale vyrovnané - ani Česko nemá nakúpené v poslednej dekáde- a asi aj dvoch nič."

            hmmm
            Ne, v poslední dekádě kromě pěti L-159T1 a třech L-159T2 AČR žádné cvičné letouny nedostala. Jedniček bylo šest, ale jedna odlétla do Iráku.

          • darkstyle
            11:12 05.11.2019

            Miroslav
            78/2 je 39.. čo je dosť blízke číslo ku 49.. ja to vravím približne..
            Nechce sa mi to rátať na desatinky percenta..
            Tvoje presnejšie čísla sú irelevantné.. ja som v tej vete použil aj rozlohu aj počet obyvateľov.. takže obyvateľstvo mám dobre čo je 50% vety a rozlohu mám dobre na 25%?
            Stačí to ako vysvetlenie zmyslu tej vety?

            Lúky
            Pardon moja chýba, fakt som nevedel, že ste dostali nové cvičné lietadlá.. takže v tomto je Česko napred..

            Jura99

            Ja som písal o nákupoch nie o bojovej pripravenosti.
            Proste okrem cvičných lietadiel v najbližších 10 rokov musí Česko riešiť nákup/lízing lietadiel, radarov, doriešiť stále vrtuľníky, pvo..

            Slovensko len radary a cvičné lietadlá..

            Ak hovoríš o f-16, Slovenský piloti budú dva roky pred príletom lietadla cvičiť v Amerike na f-16 na skutočných lietadlách, takže už keď príde prvé lietadlo budú vedieť vzlietnuť, tankovať za letu, strieľať a bojovať.. a to v roku 2023 prvý letci ihneď na prvých lietadlách, to bol aj jeden z hlavných dôvodov víťazstva tejto ponuky.. takže reči kedy budeme vedieť na Tom lietať? Od prvého dňa..
            Proste výcvik v USA je obsiahlejší a viac do hĺbky ako ho poskytuje Švédsko..
            Áno na misiách budú mať nula skúseností..
            Ale o tomto mi v mojom príspevku nešlo.. Aby sme sa bavili kto má viac bojovo pripravené jednotky..

            Riešil som len nákupy techniky a to, že v Česko čaká oveľa viac nákupov ako Slovensko v najbližších 10 rokov na uchovanie si ako takej kontinuity v doméne vzdušné sily..
            Neporovnával som armádu ako celok

            A ešte raz vrtuľníky, už sa neraz stalo, že vláda schválila nákup čohosi, ale k podpisu zmluvy nedošlo
            Napr India asi 100 krát a nekúpila nič, Poľsko napríklad pri caracaloch, ČR vláda schválila nákup gripenov ale prišla povodeň a nakoniec sa leasovalo..
            Takže dokým sa nepodpíše zmluva je to tak na 80% v naších končinách..

          • skelet
            13:37 05.11.2019

            Darkstyle:
            musí a nemusí. Například vrtulníky teoreticky nemusí, protože transportní kapacity máme vyřešené až do (půlky) třicátých let. H-1 je taková nástavba. Přeci jen PČR má stejně vrtulníků, jako celá OSSR. I kdybychom vyškrtli všechny vrtulníky, až na Mi-171š, tak AČR bude mít patnáct relativně moderních vrtulníků.
            V Sokolech se také může dále pokračovat (když kývneme Polákům na peníze) atd.

            Honíš si tu triko hezky, ale celkem dost blbě.

          • darkstyle
            14:59 05.11.2019

            Skelet

            Áno v roku 3035 budú mať 30 rokov služby za sebou..

            Riešiť by sa mali okolo roku 2030.. To je za 10 rokov..
            Dúfam, že uznáš, že riešenia na poslednú chvíľu okolo 2033 by znamenalo, že predávajúci vie, že kupec nemá inú šancu ako kúpiť = cena nahor. Výberové okolo 2028 a podpis zmluvy okolo 2030 by bolo koncepčné riešenie a nie nákup na poslednú chvíľu - a zase sa vraciam na začiatok, kde som kritizol koncepciu a zopakoval to, čo tvrdil Soff nič iné..
            Takže do 10 rokov musí aj armáda ČR riešiť aj MI-171Š ak to má byť koncepčné riešenie..


            O čom sa tu vlastne bavíme?

            Problém je, že ja si tu triko nehoním - tvrdím, že armáda ČR nakupuje nekoncepčne - raz kúpi niečo tam, raz niečo sem, potom zruší pomaly nenávratne tamto.. a je z toho taký kočkopes - žiadna zložka armády nemá moderné zbrane ako celok - ani sa k tomu neblíži. (možno "špecialne jednotky - ale o nich neviem skoro nič takže sa nejdem ani vyjadrovať).

            A sú armády v Pobaltí, Rumunsko, Bulharsko, (Maďarsko nejdeme naschvál počítať radšej), ktoré tiež nakúpili v poslednej dekáde v jednej z domén viac a lepšie ako Česko - a tu je honenie trika aké? či som naraz aj príslušníkom týchto národov?

          • darkstyle
            15:05 05.11.2019

            Luki

            Inak cvičné lietadlá je možné aj úplne zrušiť - napríklad také Belgicko ich zrušilo úplne - ak má pamäť neklame je nejaká základňa v Texase, a rovno pre celé NATO a potom aj Kanada ponúka to isté - cvičenie priamo u nich..
            Belgičania pre svoje F-35 cvičia priamo v Texase.
            Vychádza to menšiu armádu lacnejšie, pilotov má často-krát lepšie vycvičených a náklady prudko dolu..

            A keďže Slovensko už má skúsenosti s posunutím výcviku posádok vrtuľníkov tretej strane, prečo by to nerealizovalo aj takto..
            Zatiaľ i tak výcvik pilotov je zaplatený priamo v zmluve dodávok F-16, takže načo drať vlastné lietadlá.

          • skelet
            15:53 05.11.2019

            Darkstyle: to že se bude řešit náhrada za Mi-171 se ví, ale ty může provozovat až do roku 2035, přičemž valná část již byla modernizována na stejnou nebo dokonce vyšší avionickou úroveň, než jsou Vaše nové UH-60. Takže AČR prioritně vrtulníky řešit nemusí. Nákupy H-1 a budoucí náhrada za W-3 jsou nástavba AČR. Nepleť si to se Slovenskem, které krom deseti Mi-17 mělo kulové a po jejich vyřazení bude mít jen devět vrtulníků.
            To že se bude muset hledat náhrada za Mi-171 není nic nového, je to standardní cyklus, ale ten není na pořadu dne a ještě minimální dvě volební období ani nebude na pořadu dne.
            Gratuluju k těm F-16 a UH-60, ale to je tak vše.

        • TF_HU
          18:12 04.11.2019

          ...o čem to mluvíte? To je nějaká PC hra? S realitou a vojenským nasazením to nemá nic společného.

        • TF_HU
          21:17 04.11.2019

          Pardon...mluvíte o doméně VzS? Vy jste někde studoval tento obor? Nebo jste u VzS sloužil? Proč se ptám? Píšete jakési zmatky...já tedy osobně nikdy VzS obou států (ČR a SR) veřejně nesrovnával, ale nejsem si jist, že to co popisujete je nějaká pravda. Spíš tak leda vaše zbožné přání...

        • TF_HU
          22:13 04.11.2019

          Kam na to chodíte...pro stíhače není vrtulník primárním cílem. Pro vrtulník je hrozba lafetované kanony, kulomety a PLŘS střely a systémy. Už jste někdy viděl nácvik AA boje mezi Mi171 a L159? Například...jen, že mluvíte o těch šancích.

    • Dovi
      13:12 04.11.2019

      Takže by jsme měli dva druhy vrtulníků stejné kategorie? UH a Mi 171š ???

      • Miroslav
        13:26 04.11.2019

        Možno je to len moja nevedomosť ale UH-60 by som rozhodne nedával do jednej kategórie s Mi-8/17. Tie výkony motorov sú tam síce podobné, aj v podvese toho odnesú rovnako veľa ale tam sa to aj končí. UH-60 by som zaradil medzi úžitkové s možnosťou pôsobiť aj ako bojový vrtuľník. Mi-8/17 aj keď je uvádzaný všade ako úžitkový by som skôr radil medzi transportné s možnosťou pôsobiť aj ako úžitkový. UH-60 v podstate nemá nákladný priestor ani rampu ako Mil.

        • Laci
          14:28 04.11.2019

          Ty máš s prominutím velkej guláš v kategorizaci vrtulníků, viď?

          • alexa123
            14:35 04.11.2019

            Čo ti vadí na jeho kategorizácii?

        • Scotty
          14:50 04.11.2019
          Oblíbený příspěvek

          BlackHawk a Mi-171 jsou v podstatě stejná kategorie. Kde přibližně UH-1Y stojí na jejím spodku, UH-60 zhruba ve středu a Mi-171 na jejím vrcholu.

          • alexa123
            16:31 04.11.2019

            To myslis vazne? Helikoptera s dvojnasobnou vnutornou ľudskou a objemovou prepravnou kapacitou sa predsa nemôze prirovnavat s helikopterou s polovicnou vnutornou kapacitou. Staci aby Rusi zvysili vykon motorov o polovicu a BH sklopi uši. Ze na to Rusi nemaju je uz ina vec. Argumentovat tym, ze najnovsia verzia BH uvezie v podvese rovnaky naklad ako Mi je smiesne. Aj keby mal motory s X nasobnym vykonom, neuvezie viac ako 12 vojakov a o objemnejsom vnutornom naklade ani nehovorim

          • Scotty
            17:06 04.11.2019
            Oblíbený příspěvek

            alexa123
            ????
            Řešila se kategorie vrtulníků UH-Utility helicopter. Tam jednoznačně patří jak UH-60 tak Mi-171. Je úplně jedno jaké motory vrtulník používá, nebo kolik unese v podvěsu, případně kolik uveze vojáků.

          • Flader
            17:57 04.11.2019

            Malý detail, UH-60M uvezie v podvese viac ako Mi-17, nie rovnako.

          • alexa123
            18:20 04.11.2019

            Flader a tebe podobnym
            BH nie je primarne urceny na vozenie v povese vacsieho nakladu ako Mi8. Je primarne urceny na vozenie vysadku cca 12 Airborn vojakov na palube. A ak semtam treba odviest v podvese rovnaky naklad ako Mi 117 tak je to iba jeho bonus. Ale prioritou je vozenie cca Airborn vysadku

          • Flader
            18:41 04.11.2019

            Prvý, ktorý tu začal spomínať prevoz nákladu v podvese si bol ty...

    • TF_HU
      18:11 04.11.2019

      :-) Vrtulníky působí úplně běžně bez krytí stíhaček. Na žádnou operaci, cvičení, které jsem se účastnil jsem nikdy podporu stíhaček nevyžadoval. To není úkol pro stíhače. Tohle je nepřesné popsání situace. V operaci to funguje trochu jinak. (vzdušná nadvláda). Helikoptéra je primárním dopravním prostředkem pro Airborne jednotky...primárním prostředkem podpory pozemních jednotek. Dík za pobavení.

      • flanker.jirka
        18:32 04.11.2019

        Asi bude záležet jaký konflikt se měl odehrávat, pokud jde o boj s ručníkářema a nepřítelem bez PVO tak stíhače opravdu nepotřebujete
        Někdy přítomnost stíhačů může působit opačně, nepřítel zbystří a pozapíná více senzorů, třeba i ty, kterým se vrtulníky snaží přízemním letem vyhnout, nebo zvedne vlastní stíhače a ti uvidí co se kde při zemi plazí.

        • TF_HU
          22:28 04.11.2019

          ...blablabla...v nějaké knize možná, v reálu je to dost jinak. Vrtulníky samozřejmě těží z toho, když vlastní letectvo má převahu ve vzduchu. Opakujuj, v žádné operaci ani na cvičení jsem nikdy žádnou podporu "stíhačů" pro vrtulníky nevyžadoval, neplánoval. Tím netvrdím, že tam (v prostoru) nebyli a nejsou.

          Pokud nepřítel zbystří a pozapíná senzory...letectvo mu je "vypne" :-) stíhači fakt plní primárně jiné úkoly. Zkuste si vyhledat ofenzivní a defenzivní vzdušné operace...

          • flanker.jirka
            23:26 04.11.2019

            Asi půjde o to v jakých rozměrech se cvičení plánovala, pokud se plánují konkrétní operace vrtulníků, tak zbytek zajištění se nejspíše bude/nebude plánovat někde výše komplexněji. Pokud jsou výchozí podmínky cvičení, že se jede proti ručníkářům, tak opravdu není třeba větší ochrana, ale už o stupeň výše by třeba byl někdo rád, že bude mít situační povědomí o tom co dělají vlastní jednotky, amíci to řeší minimálně podporou letadel E 3 a E 8, které poskytnou přehled i o vlastních nízkoletících cílech (vrtulnících) a případných problémech při jejich akcich.
            Takový rozměr operace u nás opravdu nehrozí. Posledních dvacet let se výcvik zaměřoval na akce proti ručníkářům. Pokud by byl na druhé straně podobně vybavený nepřítel nějakými systémy jakou jsou Awacs, tak může nastat problém a nepřátelské letectvo by "vyplo" naše vrtulníky.

            ...to co zbylo z našeho letectva nikomu nic nevypne, o tuto schopnost se přišlo vyřazení SU 22M4, které disponovaly ARM střelami CH 55.

          • Luky
            23:35 04.11.2019

            AČR útočí sonickým třeskem (v boji ověřeno Pakistánskými F-104).

          • cejkis
            23:55 08.11.2019

            Pokud uvážím jakých konfliktů se AČR účastnila, tak jste opravdu žádné krytí stíhacích strojů nepotřeboval. Ať už jste byl v jakémkoliv konfliktu, celou dobu byla oblast pod dohledem. V Iráku, AFG standardní mnohahodinové patrolování, dále standardně stroje pro AG připravené na žádost pozemních jednotek zajistit podporu. A do takových podmínek přišla AČR. Napsat posléze, že jste podporu stíhacích strojů nevyžadoval mi přijde fakt komické :-)